Ahoj, jsem Lukáš

... ten z Bali

A svůj život bych popsal jednou větou 

"SKOČ A KŘÍDLA ROZTÁHNEŠ CESTOU" 

Jak jsme se na Bali ocitli?

 

Vezmeme to hezky od začátku...

  • Příchod 1994
  • "Kam jsme tě postavili, tam jsi zůstal", rodiče povídali
  • Učení je mučení
  • Setkání s Anie ♥
  • Náročná zkouška
  • Práce v Londýnském hotelu
  • Pokusy o podnikání online
  • Řízení resortu v Thajsku
  • Pokusy o podnikání online (zas nic)
  • Dobrovolničení v záchranný stanici na Bali
  • Resort na Bali
  • Rozjetý online podnikání
  • Svatba na Bali s Anie ♥
  • Z Bali do Českých hor

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“

Mark Twain

Na střední jsem věděl, že...

  • Chci být finančně svobodný
  • Chci být sám sobě šéfem
  • Chci v životě dělat to, co mě baví
  • Chci žít naplno
  • Chci se stát neobyčejnou inspirací
  • ÚSPĚCH A ZASE JEN ÚSPĚCH

Ale v tu dobu jsem ještě nevěděl že...

  • Život není jen o penězích
  • Je lepší nechat věci víc plynout a "netlačit na pilu"
  • Je lepší se soustředit na věci, který mají SMYSL a PŘÍNOS a nedělat "sr**ky"

A pak jsem potkal Anie

A byl v tom až po uši ♥

Jenže pak...

přišla náročná zkouška

Tohle období jsem vůbec nechtěl vytahovat, jenže mám pocit, že je to důležitá součást

celého příběhu a měli byste o tom vědět. 

Když mi bylo 19, dostal jsem se do takovýho zvláštního rozpoložení, něco jako schíza,

rozpolcení, deprese a úzkost, nevím přesně jak to nazvat. 

Tohle období trvalo dlouhých 11 měsíců, než jsem se z toho dostal.

Ale jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí.

Jednoho dne jsem Anie napsal...

A dobrodružství mohlo začít

Nešlo o to vydělat hodně peněz.

 

Ale naučit se něco novýho a poznat, jak to funguje jinde.

  • Sehnali jsme si ubytování - nejdříve sdílený a potom vlastní
  • Potom práci v hotelu - uklízečka a "podavač" - hezky od píky
  • První měsíc utráceli za cestování a poznávání Londýna a okolí
  • Začali se zlepšovat v angličtině
  • Po práci rozjeli první online byznys
  • Vydělali prvních 3,500 dolarů online prodejem minislužeb na www.fiverr.com
  • Stali se na nějaký čas vitariány
  • A po 5 měsících v Anglii se rozhodli vrátit do Čech s ideou "budeme si vydělávat jenom online"
  • Dali výpověď
  • A těsně před odjezdem do Čech v online podnikání zkrachovali

Články psané z Londýna

Co si zařídit, než odjedu pracovat do Anglie?

Co vše je potřeba zařídit? Kolik stojí ubytování? Jak si najít práci? A hodně dalších důležitých informací...

Proč odjet?

10 racionálních a osobních důvodů k nakopnutí

Grand Hotel

Vtipný článek o zaměstnancích hotelu, kde jsme pracovali 🙂

"Soustřeďte se na to, kam chcete jít, nikoli na to, čeho se bojíte."

Anthony Robbins

Následoval půlrok v Česku.

 

Bez práce, bez příjmu, doma u rodičů.

 

A dost, takhle to dál nechceme!

Narazili jsme na článek o češích, co žíjí na Bali.

"To chceme taky" řekli jsme si a zapsali si to na nástěnku snů.

Věděli jsme, že...

 

„Cokoli si lidská mysl dokáže představit a čemu dokáže uvěřit, toho lze dosáhout“

Napoleon Hill

Dlouho se nic nedělo.

Až do momentu, kdy jsme pochopili, že musíme přestat LPĚT.

Je to o tom, dát vesmíru vědět, co chcete, jít si za tím A NESTARAT SE, JAK SE TO STANE

 

Jim Carrey

A dopadlo to!

Ocitli jsme se na Thajském ostrově Koh-Samui a měli ve 20 letech řídit hned celý resort

Jak se to proboha stalo?

Úryvek z knížky mé víly Anie - Továrna na sny

Lehám si na zem, zavírám oči a přeju si. Vidím, jak se procházím po pláži, nohy se mi boří do bílýho písku, vzduch je horkej a já se tím teplem rozpouštím.

Čtyřicet minut mé pohádky přeruší konec meditace. Otevřu oči, zvednu se z koberce a v chlupatejch ponožkách zasednu k počítači, kde je klasicky zapnutý Facebook. Z připomínajícího umrlce se měním na malé dítě, kterému babička koupila Kinder vajíčko.

"Hledáme slečnu, která se bude starat o malý hotel v Thajsku na ostrově Koh Samui. Nenáročná práce na 6 hodin denně. Podmínkou plynulá angličtina, znalost ruštiny a nejlépe i francouzština."

Anglicky se plynule nedomluvím ani poněkolika měsících života v Londýně, rusky umím možná napočítat, francouzsky znám jen slovíčko snít - "songe" a jsem malá - "Je suis petite", protože to je přesně to, co pro svůj život potřebuju. Navíc bych rozhodně nejela sama, ale s Lukym.

Sama sebe vnitřně přesvědčím, že mé znalosti jsou dostačující a jsem na to místo jako stvořená. Přes svůj odpor k telefonování vytáčím jako omámená číslo. Na druhé straně je celkem příjemný hlas, který se ale po 30 minutách hovoru snaží srazit moje nadšení informací, že zájemců je už padesát, tudíž je šance na úspěch minimální. Hovor ukončujeme bez jakéhokoliv vyjádření. Nadšení ze mě ale neopadá a nevzdávám se. Do deseti minut odesílám vyšperkovaný životopis Lukáše i mě, včetně videa, kde se oba desně křečovitě představujeme.

Divadlo zabralo!

Za cvhíli si už domlouváme schůzku v Praze, na kterou jsou pozvaní jen další tři lidé.

Přijíždíme na místo dvě hodiny předem, když v tom mi zvoní telefon, jestli už tam jsme. Já jsem si pletla čas! Dneska? Fakt Aneto?

Kolena se mi klepou nejen zimou, s Lukášem se pevně držíme za ruce. Jsme nervóznější než kdy předtím, ale jsem přesvědčená, že to vyjde. To ta meditace! To ten zápal, že kdyby si náhodou vybrali někoho jiného, počkáme tu na ně a zmrzačíme je, abychom mohli jet my.

Pohovor probíhá v malé vinárně, investoři na sobě nedávají znát absolutně žádné emoce a celý je to, podle nás, hrozně chladný a formální. Nicméně nikdo nemluví anglicky, francouzsky ani rusky, tak jsem šťastná. Když se na to přijde v Thajsku, už s tím stejně nic nemůžouv. Rozhodnutí má padnout další den ráno. Odjíždíme domů, a splněním našeho snu, o kterém mluvíme více než půl roku každý den, jsou jen tři další lidé a jedno jediný rozhodnutí.

Večer míříme do oblíbené hospody se známými, abychom chvíli mysleli na něco jiného. Každý se nám spíš směje, než drží palce a nikdo nevěří tomu, že jsme si to celé nevymysleli. Jsme uprostřed cesty domů, když z ledový kapsy vytahuju zvonící telefon, zvedám neznáme číslo a hlas mi neutrálním t=onem oznamuje "Slečno Aneto, my jsme si vybrali vás s Lukášem, za tři týdny, 17.2. se sejdeme v Thajsku, sežeňte si letenky, zítra vám pošlu víc informací."

Počáteční nadšení vystřídalo zoufalství

V resortu o 9 pokojích jsme s Anie dělali úplně vše. Vařili jsme snídaně, uklízeli pokoje, dělali údržbáře, komunikovali s hosty, dělali rezervace, vrátný a to nonstop několik měsíců v kuse za minimální plat. Příležitostí k cestování bylo minimum, jelikož byl resort často plný.

Bylo to náročný období, který nás ale hodně naučilo. 

V tu dobu jsme cítili zoufalství, nebylo to tak, jak jsme si to přestavovali ale zpětně jsme za tu příležitost neuvěřitelně vděční.

Perličky a nejvtipnější recenze od hostů

To nevymyslíš 😀

„Majitelé resortu byli moc milí a nápomocní. Byli ale moc mladí, což se nám nelíbilo.“

Mexičani

„V resortu bylo vše v pořádku, nelíbil se nám ale ostrov proto vám dávám jen 3 z 5 hvězdiček“

Neznámý

Ve 2h ráno – urputné ťukání na dveře „Dobrý večer, prosím okamžitě mi vyměňte povlečení. Uklízečka to po jedné noci neudělala a já v tom spát nebudu. Vyměněno. O půl hodiny pozdějí – „Ještě chci vyměnit ručníky. Hned prosím“! Vyměněno. Následně přišla recenze ve znění "Lukas byl přátelský ve dne i v noci"

Gay

„Chtěl bych zrušit rezervaci na další noci, zůstaneme jen jednu a brzy ráno odjíždíme!“ „Jaký je důvod?“ „V pokoji jsme měli malého pavouka..“

Rusáci

Thajsko v číslech

0
ubytovaných hostů z
0
Zemí za
0
měsíců
0
A nespočet zkušeností 🙂

Články psané z Thajska

Jak vypadal náš běžný den?

No tak, jako na té fotce rozhodně ne 🙂

Ztraceni v džungli

Co nás Thajsko naučilo?

Dali jsme výpověď.

Co teď?

Na účtě asi 20 tisíc. Malý příjem z prodeje náramků, které Anie v Thajsku vyráběla. A veliká touha se posunout dál. Byli jsme rozhodnuti se přesunout do jiné Asijské země a zkusit tam opět rozjet nějaký ten online byznys abychom už nemuseli "hledat šéfa". Vzpomněli jsme si na naši nástěnku snů, kam jsme si rok zpátky zapsali Bali. Z Thajska už to nebylo tak daleko, tak jsme koupili za 8 tisíc jednosměrnou letenku a další dobrodružství mohlo začít. 

"Zapomeňte na všechny důvody, proč by to němělo fungovat a najděte jeden, proč to fungovat bude."

Dobrovolníci v záchranné stanici

První 3 měsíce jsme strávili dobrovolničením v záchranný stanici na severovýchodě Bali. Starali jsme se o zhruba 40 zvířat, mezi kterými nechyběl ani krokodýl. Během období ve stanici jsme se seznámili s mnoha balijci a naučili základy indonéštiny.

A kde jsme v tu dobu brali peníze?

V Záchranný stanici jsme si museli platit ubytování a pochopitelně i jídlo. Anie pokračovala ve tvorbě náramků, tak jako v Thajsku, dále jsme vytvořili značku Harmonisi a začali vyrábět trička.

Neměli jsme problém s prodejem, já vytvořil malý e-shop (náš první), Anie to nasdílela mezi lidi na Facebooku a objednávky se jen hrnuli.

Problém byl jinde. Nenapadlo nás poslat všechno zboží velkou sledovanou zásilkou do čech a odtamtud posílat náramky koncovým zákazníkům. V tu dobu jsme vlastně ani neměli peníze někoho v česku, kdo by to pro nás dělal zaplatit, a tak jsme každou zásilku odesílali jednotlivě z Bali přímo do Čech koncovým zákazníkům.

Jo, brzy jsme zkrachovali a museli lidem vracet peníze, protože většina zásilek nedošla. Ale chybama se člověk učí, ne? 🙂

Vtipný zážitky ze stanice

  • Turisti z Jávy mi v noci ukradli notebook. Dva dny potom, ve 4 ráno zaťukali na dveře a vrátili mi ho. Asi svědomí.
  • Šli po nás policajti, protože jsme ve stanici pomáhali nelegálně. Ano i za pomáhání zadarmo vás můžou potrestat :).
  • Utekli nám v autě cvrčci. Stovky cvrčků.
  • Uletěl nám papoušek, kterej nemohl lítat kvůli poraněnému křídlu. Údajně. (Vrátil se)
  • Krmič, který dlouhá léta krmil za pár set korun měsíčně, prodal pozemek a začal jezdit krmit na Kawasaki Ninja. Možná vám to nepřijde vtipný ale kdybyste to viděli...

A pak jsme objevili ten ztracený kus ráje

A nazvali ho...

Makawi Tuwa

Náš malý resort na severovýchodě Bali jen a jen pro fajn čechy a slováky 🙂

Úryvek z knížky mé víly Anie Songe - Továrna na sny

Pro ty z vás, kdo neví, co je „Makawi Tuwa“, je to naše malá útesová pizza obklopená mořem, na nejvýchodnějším cípu Bali, naprosto ztracená v přírodě mezi domorodci.

Makawi Tuwa znamená indiánsky „Štědrá země“, leží hned vedle pláže, která se jmenuje „Songan“ – ne, tu jsme si nepojmenovali, ta tady už opravdu byla.

Když jsme skončili jako dobrovolníci v záchranné stanici, hledali jsme si vlastní ubytování. Chtěli jsme maličký bungalov na pláži někde uprostřed přírody, tak jsme jeli do oblasti, kam nikdo bílý nejezdí, protože má pocit, že tam nic není.

Asi po půl hodině jízdy jsme se cítili jako v jiný zemi. Všude kolem nás se to neuvěřitelně zelenalo, projížděli jsme tunely z korun stromů, bambusovými lesy. Viděli jsme nahý děti, jak se koupou v říčce, smějí se a potírají bahnem.

Malou cestičkou jsme sjeli z hlavní cesty směrem k pláži. Stál tam bungalov a u něho pán. Říkám Lukymu, ať nezastavuje, že se mi ten bungalov nelíbí a není na pláži, ale on i přesto zastavil a začal si povídat – Luky si hrozně rád povídá indonésky s místními, přičemž každý takový rozhovor končí otázkou „A pozemek na pláži máš?“

A tak si povídal a ptal se, až nám místní sdělil, že zná místo jako z pohádky. Dva bungalovy na útesu s vlastní magickou, černou pláží a maličkou soukromou restaurací, je to ale prý úplně mimo náš nanční rozpočet.

Jak věděl, že je to mimo náš rozpočet? Přijeli jsme na mopedu, který celou cestu hlasitě prděl a vyfukoval takovej kouř, že vidět nás ekologický aktivisti, okamžitě náš moped zrecyklují a nás zlynčují. Prostě jsme byli celý očmouzený, Lukáš měl na sobě klasicky měsíc nepraný, sepraný tričko a zrovna reprezentativně a majetně jsme vážně nevypadali – ani nebyli, ale to nikdo vědět nemusí, že jo.

Vzali jsme si telefon na majitele místa, které znělo jako pohádka, sedli na moped a jeli. Za deset minut jsme už stáli u krásného domu, kde na nás čekal majitel – náš Made. Znovu jsme sedli na moped a znovu jeli. Made nás vedl na příšernou cestu, která byla spíš necestou a místo, aby kameny na ní byly poskládaný na placato, byly poskládaný na výšku, takže tvořily bodáky a silně skluzovou plochu.

V tu chvilku nám došlo, že jedeme fakt na konec světa, že jedeme mezi Balijce, kteří nikdy neviděli bílý lidi.

Po dvaceti minutách kodrcání jsme přijeli k obrovský bráně. Made ji otevřel a my vstoupili na místo jako z pohádky. Šli jsme na konec útesu, dívali se na širý moře a - teď vám to bude znít jako přibarvená, kýčovitá skutečnost, ale není - začali skákat delfíni a najednou to bylo prostě úplně jasný.

Milujeme to tu. Je to prostě naše místo z pohádky, s magickou pláží, které leží na konci světa mezi ničím a ničím, a to nic je hrozně krásný. Každý den věnujeme hodiny tomu, aby to tu bylo čím dál krásnější. Natíráme, předěláváme, opravujeme, děláme z prdu kuličky a dělá nám nesmírnou radost, když to naši hosté, ze kterých se stávají přátelé, ocení a tu radost s námi sdílí.

Věřte tomu, co si přejete. Věřte na pohádky, létající jednorožce a tak. Existujou a kdo říká, že ne, má jen omezenou fantazii.

Lukáš nedávno našel mou nástěnku snů, kterou jsem si dělala před dvěma lety. Byl na ní obrázek útesu ve tvaru pizzy s vlastní pláží – naše Makawi.

Ze všeho nejdříve bylo potřeba dát Makawi "do pucu"

 

Jak to vypadalo PŘED A PO?

Byla to dřina ale stálo to za to!

Podívejte se na Makawi Tuwa v plné své kráse! 

Nezapomeňte si v pravo dole přepnout kvalitu videa na HD

Nejvíc se ptáte na...

Lukáši, zařídíš nám i výlety?

Ano, zařídím vám výlety klidně s česky mluvícím průvodcem :).

Poradíš nám s letenkami?

Jasně, pošlu vám návod jak na letenky a případně s tím i pomůžu :).

Nabízíš i jiné ubytování

Ano, můžu nabídnout hned několik ubytování.

Můžeme si napsat nebo zavolat?

Ano, aktuálně jsem v čechách, takže si můžeme i zavolat.

Na kolik vyjde dovolená na Bali?

Napište mi do zpráv a pošlu vám podrobný cenový rozpis :).

Jak si užít Bali na Maximum

Zodpovězeno 54 nejčastějších otázek, které musíš vědět před první dovolenou na Bali.

Získej informace, díky kterým si dovolenou na Bali užiješ opravdu na maximum!

+ exkluzivní mapa Bali s vyznačením nejkrásnějších míst a trasou okolo ostrova

+interaktivní google mapa, která tě dovede do všech nejkrásnějších míst na Bali

Čím se živíme?

Kde jsme sebrali peníze do začátku?

Jak na peníze hledíme?

Proč volíme pasivní příjmy?

To se dozvíte ve videu

Články psané z Bali

Knížky, který nám změnily svět

5 Balijských divností

5 stupňů šílenství blogera na Bali

A potom nastal největší zlom

V listopadu 2016 vydala Anie svou první knížku - Továrna na sny. Během prvních 16 hodin bylo všech 1.000 výtisků pryč . Hned další dotisk 2.000 kusů byl vyprodán během necelých 3 dnů. V následujících měsících Továrna překročila 10.000 výtisků a stala se bestsellerem. Aktuálně má doma knížku už 20.000 z vás :).

A co bylo dál?

Po roce a půl stráveném na Bali už bylo Makawi schopné "samostatně žít", Balijci a naši dobrovolníci byli schopni se o Makawi a naše hosty sami postarat. My tak mohli udělat další krok vpřed a to začít budovat domov. Oba jsme cítili, že náš domov je tam, odkud pocházíme. A tak si řekli, že se vrátíme zpět do Čech, do českých hor. Než jsme se však vrátili, uspořádali jsme v našem Makawi naší svatbu.

Sldujte nás na sociálních sítích

Každodenní dávka motivace

A co děláme teď? 

Jsme zpět v naší rodné zemi a chystáme se postavit náš vysněný dům v českých horách. 

Makáme na tvorbě nových produktů na náš e-shop Továrna na Radost, na nových projektech, jednou za čas uspořádáme online přednášku a Anie píše další knížku neknížku, na kterou se můžete těšit už koncem tohoto roku. O čem bude to vám však prozatím neprozradím :).

Co najdete v Továrně na radost?

Továrna na sny

TIŠTĚNÁ KNÍŽKA NEBO EBOOK

Prodáno přes 20.000 výtisků

Jednoduché kroky ke štěstí, které nosíme sami v sobě, proložené příběhy a fejetony ze života v Londýně, Thajsku a na Bali. Řádky pro všechny, co mají velké oči a dětský duše. Pro všechny, kteří věří, že každá pohádka vychází ze skutečnýho příběhu. Pro všechny, co mají sny, který jsou i nejsou běžný. A hlavně pro všechny, kteří mi věří, že jsem v minulým životě byla mořskou vílou. Protože jinak to nemá cenu číst. Jestli vám má tato knížka něco předat, pak vrátit se o pár let zpátky a být každý den alespoň n apár minut dítětem, který tvoří a má radost z toho, že může být. Ať je život každýho z nás továrnou na splněný sny. 

Více informací

 

Jak se nám splnilo přání z nástěnky snů?

Ukázka z online přednášky ŽIVOT PODLE SVÝHO

Co v přednášce probíráme?

  • 1
    Jak objevit, co chcete v životě dělat/co vás baví
  • 2
    Jak a proč si určit záměr
  • 3
    Jak zařídit, aby se vám plnilo, co si přejete
  • 4
    Jak správně afirmovat
  • 5
    Jak si vytvořit nástěnku snů
  • 6
    Kde "sebrat" peníze do začátku (pokud je to vůbec potřeba)
  • 7
    Jak překonat strach a udělat první krok
  • 8
    Jak získat první zákazníky
  • 9
    Jak se prezentovat online
  • 10
    Jak vydržet a nepolevit (i když to bude náročný)
  • 11
    Odpovědi na otázky zúčastněných

Poslechněte si rozhovor

Články psané z Čech

Když říkají, že to nezvládneš

A byla svatba

Když přijde smutek

Sldujte nás na sociálních sítích

Každodenní dávka motivace

Napište nám na email

 

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely vyřešení vašeho dotazu.

A nebo nám napište na Facebooku

"Tak skoč a křídla roztáhneš cestou"